Jak opravit starší plastovou nádrž: nejčastější závady a možnosti opravy

Nejdůležitější ale není samotnou prasklinu pouze „zalepit“. Před opravou je potřeba zjistit, proč poškození vzniklo. Pokud je příčinou nevhodné uložení nádrže, působení spodní vody, nadměrné zatížení nebo trvalá deformace konstrukce, oprava viditelného místa problém nevyřeší a závada se může objevit znovu.

Níže se dozvíte, jak opravit plastovou nádrž, jímku nebo septik, které závady lze řešit svařováním, kdy může stačit výměna těsnění nebo poklopu a kdy už dává větší smysl nádrž vyměnit.

Nejdříve zjistěte příčinu poškození

U plastových nádrží není každá prasklina známkou stáří materiálu. V řadě případů je poškození důsledkem mechanického namáhání, které na konstrukci působí zvenčí.

Typickými příčinami mohou být například:

• nevhodné konstrukční provedení nádrže pro dané podloží,
• výskyt spodní vody a působení vztlaku,
• nerovnoměrně připravený nebo sedající podklad,
• nesprávný obsyp kolem nádrže,
• zasypávání samonosné nádrže bez souběžného napouštění,
• nadměrné zatížení terénu nad nádrží,
• mechanické poškození potrubního prostupu, poklopu nebo revizní šachty,
• lokální výrobní nebo materiálová závada u staršího výrobku.

Pokud například prasklina vznikla proto, že se nádrž dlouhodobě deformuje tlakem okolní zeminy, samotné svaření může obnovit vodotěsnost pouze dočasně. Trvalá oprava vždy začíná odstraněním nebo správným řešením příčiny.

Jak podobným problémům předcházet už při instalaci, podrobně popisujeme také v článku jak chránit plastovou nádrž před poškozením.

Jak poznat, co je na plastové nádrži poškozené

Prvním krokem není svařování, ale správná diagnostika. Některé závady jsou viditelné přímo přes revizní otvor, jiné se projeví pouze změnou hladiny, podmáčením terénu nebo netěsností kolem potrubí.

Důležité: Neočekávaný pokles hladiny ještě automaticky neznamená prasklou nádrž. Netěsnost může být také v potrubí, přepadu, průchodce nebo jiném prvku systému. Před opravou je proto potřeba skutečné místo úniku najít.

Lze plastovou nádrž svařit?

Ano. Polypropylen i polyetylen patří mezi termoplasty, které lze za vhodných podmínek spojovat svařováním. Právě svařování je běžnou metodou používanou při výrobě plastových nádrží i při některých jejich opravách.

Pro kvalitní opravu je zásadní především:

• správně určit materiál nádrže,
• zjistit rozsah a příčinu poškození,
• připravit poškozené místo pro svařování,
• použít kompatibilní přídavný materiál,
• zvolit vhodnou svařovací technologii,
• po opravě ověřit těsnost.

Odbornou způsobilostí svářečů termoplastů se zabývá norma ČSN EN 13067, která se vztahuje na svařované spoje termoplastů při výrobě nových i opravách provozovaných výrobků.

Svařování horkým plynem

Jednou z používaných metod je svařování horkým plynem s přídavným materiálem. Při něm se povrch základního materiálu i svařovací drát řízeně zahřejí a následně se vytvoří spoj.

Tato technologie se používá například pro menší lokální opravy, některé typy prasklin nebo opravy v místech, kde je dobře dostupný plášť nádrže.

Konkrétní teplota a způsob svařování se liší podle druhu materiálu, použité technologie, tloušťky plastu a pracovního postupu. Proto není vhodné řídit se jedním univerzálním nastavením.

Přídavný materiál musí být kompatibilní se základním plastem. Polypropylen a polyetylen nejsou vzájemně zaměnitelné materiály a před opravou je potřeba správně určit, z čeho byla konkrétní nádrž vyrobena.

Extruzní svařování plastové nádrže

U větších svarů a konstrukčních oprav se může používat také extruzní svařování. Extruzní svářečka plastifikuje přídavný materiál a nanáší jej do připraveného spoje.

Tato technologie se běžně používá také při výrobě velkých plastových konstrukcí a nádrží. Je vhodná zejména tam, kde je potřeba vytvořit větší souvislý svar.

Výběr mezi svařováním horkým plynem a extruzním svařováním závisí na materiálu, tloušťce stěny, rozsahu poškození a přístupnosti opravovaného místa. Rozhodnout by proto měl člověk, který má se svařováním konstrukčních termoplastů zkušenosti.

Proč nestačí prasklinu jednoduše zalepit

Polypropylen má relativně nízkou povrchovou energii, a proto na něm běžná univerzální lepidla často nevytvářejí tak spolehlivé konstrukční spoje jako u jiných materiálů.

To neznamená, že polypropylen nelze speciálními technologiemi lepit. U podzemní konstrukční nádrže vystavené dlouhodobému mechanickému namáhání však není improvizovaná oprava běžným lepidlem, silikonem nebo tmelem vhodnou náhradou za odborné posouzení a svaření.

Nedoporučujeme: Prasklinu pouze překrýt silikonem, univerzálním tmelem nebo náhodně zvoleným lepidlem a nádrž znovu zahrnout. Taková oprava neřeší příčinu závady ani mechanickou únosnost poškozeného místa.

Oprava netěsného hrdla nebo potrubního prostupu

Netěsnost se nemusí nacházet přímo v plášti nádrže. Častým místem problémů jsou také napojení přívodního, přepadového nebo jiného potrubí.

Nejdříve je potřeba zjistit, jakým způsobem je potrubí do nádrže napojeno. Může jít například o:

• pryžovou průchodku,
• mechanické těsnění,
• svařované plastové hrdlo,
• jiný systém podle konstrukce výrobce.

U mechanicky těsněného prostupu může stačit výměna poškozeného těsnění nebo správné usazení potrubí. Pokud je prasklé samotné svařované hrdlo, může být nutná oprava svařováním.

Nový díl musí odpovídat konkrétnímu průměru potrubí i konstrukci nádrže. Pokud nemáte původní dokumentaci, je vhodné rozměry a způsob napojení konzultovat s výrobcem nebo odbornou firmou.

Prasklý poklop a poškozená revizní šachta

Poklop a revizní vstup patří k částem nádrže, které jsou nejvíce vystavené povětrnosti a mechanickému namáhání. Zároveň bývají relativně dobře přístupné, takže jejich oprava nebo výměna je zpravidla jednodušší než zásah do samotného pláště.

Prasklý poklop je vhodné vyměnit. Nový musí rozměrově a konstrukčně odpovídat reviznímu vstupu a způsobu využití plochy. Pokud se nad nádrží nachází místo s vyšším zatížením, musí celé řešení odpovídat předpokládanému provozu.

U poškozené revizní šachty závisí řešení na rozsahu závady. Lokální poškození lze v některých případech svařit, zatímco výrazně deformovaná nebo mechanicky poškozená část může vyžadovat výměnu.

Kdy se plastová nádrž opravovat nemá

Technicky opravitelné místo ještě automaticky neznamená, že oprava celé nádrže dává smysl. U konstrukčního výrobku je potřeba posoudit stav nádrže jako celku.

Výměna může být bezpečnějším a ekonomicky rozumnějším řešením zejména tehdy, pokud:

• je plášť výrazně a trvale deformovaný,
• se praskliny nebo netěsnosti objevují opakovaně na více místech,
• poškození souvisí s dlouhodobě nevhodným uložením a příčinu nelze jednoduše odstranit,
• je konstrukce silně poškozená působením spodní vody nebo nadměrného zatížení,
• stav nebo přesný materiál staré nádrže nelze spolehlivě určit,
• rozsah opravy by vyžadoval prakticky kompletní odkrytí a zásadní rekonstrukci systému.

Samotný věk nádrže přitom není důvodem k výměně. Důležitější je skutečný stav materiálu, konstrukce a způsob instalace.

Co když je stará nádrž z recyklovaného plastu?

Samotná informace, že výrobek obsahuje recyklovaný materiál, ještě automaticky neznamená, že jej nelze svařit nebo opravit. Pro opravu je zásadní konkrétní složení, stav a svařitelnost materiálu.

U starší nádrže neznámého původu ale může být problém právě v tom, že nejsou k dispozici údaje o materiálu a jeho vlastnostech. Před svařováním je proto potřeba plast správně identifikovat a ověřit, zda je konstrukce jako celek ve stavu, kdy oprava dává smysl.

ApoPlast své nádrže vyrábí z primárního polypropylenu bez příměsi recyklátu. K nádržím je podle konkrétního výrobku dodávána dokumentace včetně certifikátu materiálu, protokolu o nepropustnosti a vodotěsnosti a montážního návodu.

Musí se nádrž kvůli opravě vykopat?

Ne vždy. Rozhoduje umístění poškození a možnost bezpečného přístupu.

Rozhodnutí by mělo vycházet nejen z přístupnosti svaru, ale také z bezpečnosti práce a možnosti po opravě nádrž znovu správně uložit.

Do jímky nebo septiku kvůli opravě nevstupujte svépomocí

Jímka, septik nebo jiná uzavřená nádrž může představovat nebezpečný uzavřený prostor. Uvnitř mohou být nebezpečné plyny nebo nedostatek kyslíku, a proto není bezpečné do takové nádrže vstupovat bez odpovídajícího vybavení a pracovního postupu.

Pokud poškozené místo není bezpečně dostupné zvenčí nebo přes revizní otvor, přenechte posouzení odborné firmě. Kvůli vizuální kontrole ani opravě nevstupujte do nádrže bez odborného zabezpečení.

Jak se ověřuje úspěšnost opravy

Po opravě nestačí svar pouze vizuálně zkontrolovat. Je potřeba ověřit, že opravené místo skutečně těsní a že při zatížení nedochází k dalším změnám konstrukce.

Konkrétní způsob kontroly závisí na typu nádrže a rozsahu opravy. Může zahrnovat například:

• vizuální kontrolu svaru,
• kontrolu těsnosti po napuštění vody,
• sledování hladiny po stanovenou dobu,
• kontrolu potrubních spojů a prostupů,
• odbornou zkoušku podle charakteru opravy.

Teprve po ověření funkčnosti je vhodné odkrytou nádrž znovu obsypat nebo dokončit stavební úpravy.

Oprava nebo nová nádrž: podle čeho se rozhodnout

Rozhodnutí není vhodné dělat pouze podle ceny jednoho sváru. U podzemní nádrže může značnou část nákladů představovat výkop, zpřístupnění poškozeného místa, následné obnovení obsypu a úprava terénu.

Oprava dává zpravidla smysl, když:

• je poškození lokální,
• zbytek konstrukce je ve vyhovujícím stavu,
• materiál lze spolehlivě identifikovat a svařit,
• příčinu závady lze odstranit,
• je opravené místo rozumně přístupné.

Nová nádrž může být lepší řešení, když:

• je poškození rozsáhlé,
• nádrž je výrazně deformovaná,
• se závady opakují,
• není možné odstranit příčinu problému bez zásadní přestavby,
• náklady na zpřístupnění a opravu se blíží ceně nového řešení.

Univerzální hranice v korunách neexistuje. Každá oprava je jiná a cenu významně ovlivňuje přístupnost poškození, rozsah výkopových prací, materiál a způsob opravy.

Kdy se obrátit na výrobce nádrže

Pokud znáte výrobce, je vhodné jej kontaktovat ještě před zásahem do konstrukce. Může mít k dispozici:

• technickou dokumentaci konkrétní nádrže,
• údaje o použitém materiálu,
• montážní návod,
• informace o konstrukčním provedení,
• doporučení vhodného způsobu opravy.

U nádrží ApoPlast zákazník dostává podle konkrétního výrobku dokumentaci zahrnující mimo jiné protokol o nepropustnosti a vodotěsnosti, montážní návod a údaje o použitém materiálu.

Kdy je vhodnější pořídit novou nádrž

Pokud odborné posouzení ukáže, že oprava není technicky nebo ekonomicky vhodná, je lepší zvolit nové řešení odpovídající současným podmínkám pozemku.

ApoPlast nabízí retenční nádrže, plastové jímky a plastové septiky v různých konstrukčních provedeních podle podloží, spodní vody a dalších podmínek instalace.

Nádrže ApoPlast jsou vyráběny z primárního polypropylenu bez příměsi recyklátu. K výrobkům je podle typu dodávána potřebná dokumentace, například protokol o nepropustnosti a vodotěsnosti, montážní návod, záruční list a certifikát materiálu.

Časté dotazy

Lze opravit prasklou plastovou nádrž?

V mnoha případech ano. Polypropylen i polyetylen lze odborně svařovat. Zda má oprava smysl, ale závisí na rozsahu praskliny, stavu okolního materiálu a především na příčině poškození. Pokud prasklinu způsobuje dlouhodobá deformace nebo nevhodné uložení nádrže, je nutné vyřešit také tuto příčinu.

Čím zalepit prasklinu v plastové nádrži?

U podzemní konstrukční nádrže není vhodné spoléhat na běžné univerzální lepidlo, silikon nebo tmel. Polypropylen má nízkou povrchovou energii a taková oprava navíc nemusí obnovit mechanickou pevnost poškozeného místa. Pro konstrukční opravy se podle materiálu a charakteru závady používá zejména odborné svařování termoplastů.

Jak se svařuje plastová nádrž?

Používá se například svařování horkým plynem nebo extruzní svařování. Konkrétní technologie závisí na materiálu, tloušťce stěny a rozsahu poškození. Před svařováním je nutné správně určit materiál nádrže a použít kompatibilní přídavný materiál.

Musí se plastová nádrž při opravě vykopat?

Ne vždy. Poklop, revizní vstup nebo některá dobře přístupná hrdla lze řešit bez kompletního odkrytí nádrže. Pokud je ale poškození na vnější stěně pod úrovní terénu nebo u dna, může být nutné nádrž lokálně odkrýt nebo v některých případech vyjmout.

Kdy je lepší plastovou nádrž vyměnit než opravovat?

Výměna bývá vhodnější při rozsáhlé deformaci, opakovaných prasklinách, výrazném poškození konstrukce nebo tehdy, pokud nelze odstranit příčinu závady. Smysl opravy závisí také na přístupnosti a celkových nákladech na zpřístupnění, opravu a následné obnovení uložení nádrže.

Máte nějaký problém s plastovou nádrží, jímkou nebo septikem a nejste si jistí, zda je oprava možná? Obraťte se na nás prostřednictvím kontaktní stránky a popište závadu, typ nádrže a podmínky instalace.